Klára

"Tohle mi budeš muset vysvětlit" slyšel jsem za sebou asi po deseti minutách. Otočil jsem se. Klára seděla na křesle, na klíně svůj MacBook a koukala na mě s otevřenou pusou a vytřeštěnýma očima. "Tohle" ukazovala na displej "si mi chtěl poslat nebo je to omyl. No pojď sem." Tenhle panovačný tón jsem zatím moc neznal. Na monitoru byla mě důvěrně známá oranžová stránka. "A kdo by ... jako ... co by ... jako" říkala pátý přes devátý. Viditelně ji to šokovalo.