Klára

11.10.2019

povídka pro Tvoji inspiraci

   "Vy budete paní Němcová." přivítala nás sestra na recepci. Já jsem asi byl vzduch. Pravda, muž v čekárně gynekologa není úplně běžná situace. No nic. "Tady se podívejte na registrační formulář a jestli je všechno v pořádku posaďte se v čekárně." Klára se začetla do papíru, který ji sestra podala. Jak její pohled jezdil po řádcích připadalo mi, že vypadá trochu nervózně. Máme dvě malý děti a ona je nervózní z doktora? Najednou zvedla hlavu ke mně a když viděla moje svítící oči, tak lehce zakroutila hlavou. Trochu, možná až posměšně, se usmála a pokračovala ve čtení. "Je to tak" položila po chvíli papír v recepci na stůl. "Tak se posaďte, pan doktor si Vás zavolá". Sedli jsem si do čekárny a mlčeli. Byl jsem trochu nervózní. Pokoušel jsem se odhadnout, co si myslí. Z těch myšlenek mě ale brzo vyrušil doktor v otevřených dveřích "Paní Němcová, pojďte si dál". Doktor vypadal sympaticky, kolem čtyřicítky, u žen měl určitě úspěch. Klára se zvedla a zamířila do dveří. Malou chvilku, než se dveře do ordinace zavřely, tak jsem ještě pozoroval její dokonalý sexy zadek v bílých přiléhavých džínách. To byla za posledních pár chvil jediná pozitivní věc. Asi jsem to všechno čekal nějak jinak.


   Začalo to asi před dvěma měsíci. Náš manželský stereotyp a absolutní nedostatek její fantazie mě ubíjel. Když jsem o tom s Klárou mluvil, byla docela podrážděná. Inspiraci jsem zkoušel hledat na internetu. Zajímalo mě tak nějak všechno, ale nevěděl jsem co konkrétně. Vlastně jsem ani netušil, co bych pro nás, no teda spíš pro sebe, chtěl. Zkoušel jsem hledat na internetu, ale swingers mi přišlo moc a nějakej nudi bazén zase dost málo. Něco z toho jsem zkoušel nadhodit, ale vždycky to zaonačila, že teď není čas a jednou mi dokonce bylo naznačeno, že jsem úchyl. Nějak jsem na ni netlačil, protože jsem vlastně stejně nevěděl, co bych chtěl. Ten "úchyl" mě samozřejmě nutil do zamyšlení, ale to co jsem hledal na internetu mi najednou nějak připadalo míň úchylný než deset minut jednou týdně skoro povinnýho, i když příjemnýho, tělocviku po konci nějakého seriálu. Přistihl jsem se, že nad tím přemýšlím i v práci. Jednou po obědě mě to napadlo. Zkusím vyhledat nějaký sexuální úchylky. Třeba mě něco zaujme a já bych ji třeba k něčemu lehčímu přesvědčil. Ten den už jsem toho moc neudělal. V práci jsem si hledat nedovolil, ale hned jak jsem přišel domu rozjel jsem google. "SEXUÁLNÍ ÚCHYLKY" a hledej. DENDROFILIE. No to je teda síla. Jak se někdo může oženit se stromem. V tu chvíli jsem si byl jistý, že úchyl nejsem. Že jen Klára je malinko puritánská. Hledal jsem dál. CLINIC. Doktoři, pravda, zajímavý byli, studené prostředí ordinace, ta úplná "poddanost" lékaři. Mno, ale klystýr to je taky slušná úchylárna. Byl jsem si jistej, že o to mi teda taky nejde. KANDAULISMUS. V definici téhle úchlárny se sice různé stránky rozcházely, ale koukat se jak si někdo užívá s Klárou by mě asi dovedlo ke všemu možnému, jen ne k uspokojení. A to jsem v tý době ani nepřemýšlel, jak bych k tomu přesvědčil Kláru, i kdybych náhodou chtěl. Pravda je, že na některých stránkách šlo jen o to ukazovat ji nahou i jinde než v zabarikádované setmělé ložnici. No možná trochu úchyl jsem. I to nudi plavání se mi najednou zdálo zajímavější. Zavřel jsem prohlížeče, protože jsem zaslechl Kláru s dětmi ve dveřích. Večer než jsem usnul jsem si to nějak všechno přebíral. Zítra to všechno zkusím najít jako nějaký scénář. Určitě neřeším takový problém sám, třeba už někdo něco vymyslel za mě. Ráno jsem vstal trochu dřív. Zase google a tentokrát "KANDAULISMUS scénář". Našel jsem pár rad, jak si to rozdat k večeru někde u rybníka a přitom jako přehlédnout rybáře. Našel jsem taky, že by mě mohl zajímat FLASHING, to jsem ale nějak nepochopil, co to je. V myšlenkách jsem s vrátil k těm doktorům. Zadal jsem nesmyslnou frázi "KANDAULISMUS CLINIC SCÉNÁŘ". Vyšetřovací lehátko - climed.cz Hned první odkaz se mi líbil climed.cz - ordinace podle Tebe - vytvoř si se svým partnerem dokonalou clinic ... nahá na prohlídce ... Kliknul jsem na něj a začetl se. Klikal jsem mezi odkazy VYBAVENÍ, SCÉNÁŘE, INFORMACE. Ten den jsem přišel pozdě do práce, ale první problém byl vyřešen, už jsem přesně věděl co chci. Zbývala drobnost. Nějak přesvědčit Kláru.


   "Nechceš mi poradit, co bych Ti mohla dát k narozeninám" položila mi večer Klára hlavu na rameno a koukal co dělám. No jasně, budu mít narozeniny. Nenaštve se? "Ale jo, pošlu Ti to do mailu". Poslal jsem Kláře odkaz a věnoval se dál práci. "Tohle mi budeš muset vysvětlit" slyšel jsem za sebou asi po deseti minutách. Otočil jsem se. Klára seděla na křesle, na klíně svůj MacBook a koukala na mě s otevřenou pusou a vytřeštěnýma očima. "Tohle" ukazovala na displej "si mi chtěl poslat nebo je to omyl. No pojď sem." Tenhle panovačný tón jsem zatím moc neznal. Na monitoru byla mě důvěrně známá oranžová stránka. "A kdo by ... jako ... co by ... jako" říkala pátý přes devátý. Viditelně ji to šokovalo. "No myslel sem ... jako že Ty ... že by se nám to ... mě to, mohlo líbit" byl jsem na tom podobně jako ona. Sklonila hlavu k notebooku. "Jako že bysme ... já to pořád nechápu" zase zvedla hlavu a dívala se mi přímo do očí "Můžeš mi normálně říct, co bys jako chtěl?" K narozeninám" zdůraznila. "No myslel jsem jako, že ... můžu" pootočil jsem její notebook k sobě a klinul na KANDAULISTICKÝ SCÉNÁŘ. Začetla se do stránky na displeji a já si chtěl jít sednout a nechat ji číst "Nikam nechoď" nějak mi nedošlo, že jako asistentka právní kanceláře je schopná přečíst A4 za deset vteřin a vědět co se tam píše. "To jako, že bych se tam já rozcapila a nějakej úchylák, co ani není doktor, by na mě" "To si naklikáš jako moc" rychle jsem přerušil její myšlenky. Nasucho polkla a vrátila se očima na displej. Stál jsem u křesla a nedovolil se ani pohnout. Dočetla a zvedala hlavu ke mě jako by chtěla něco říct. Její pohled se ale zastavil a směřoval o dost níž, než do mých očí "To Tě jako vzrušuje i když se o tom jen bavíme?" konečně zvedla hlavu ke mně. Pokrčil jsem rameny. Zavřela notebook, zvedla se a táhla mě do ložnice. I ten tělocvik byl dnes nějak zajímavější. Moje myšlenky při tom byly spíš u těch fotek ordinace, než u ní, ale to jí asi nevadilo. "Ale poprvé jen nejmíň co tam je a jen, že máš ty narozeniny" pošeptala mi do ucha když padla vedle mě a vydýchala se. Poprvé? To zní docela zajímavě. "To je jasný" nadšeně bych souhlasil s čímkoli. No jestli si to ještě nerozmyslí. Zítra ji zavolám a zkusím se zeptat, jestli to teda mám nějak objednat. Druhý den mi ale volala Klára sama "Tak jsem to naklikala a zaplatila, na příští sobotu si nic nedomlouvej. Děti jdou k našim pohrát si se štěňatama co má Freya." "Si skvělá" "No spíš blázen, musím letět, ale večer si ještě něco musíme ujasnit" položila telefon. Celý den vrtalo hlavou, o co jde a co si jako budeme vyjasňovat. Odpoledne jsem koupil kytku, občas jsem to dělával i jen tak, takže to nekomentovala. "No já bych chtěla vědět o co Ti vlastně jako jde. Mrzí mě ten uchylák, to jsem říct nechtěla a neměla. Jen jsem si myslela, že se Ti líbí jak to je. Sem tlustá?" Tak to byl silnej kalibr "Jak by to souviselo s tím, že si tlustá? Když teda pominu že máš dokonalý tělo" Logika ji naštěstí nechyběla, takže musela uznat, že o to asi nejde. "A tak o co jde? Jako že Tě bere ten doktor? Vidíš mě nahou kdy chceš." Tak tomuhle vysvětlování jsem se chtěl vyhnout "Mohla bych si třeba koupit nějaký hračky na doma nebo ... " "Na doma, to mi asi vadí nejvíc. Doma.V posteli. Zatažený žaluzie. Pod dekou." Vypadala zadumaně. "Takže jde o to že budu nahá před cizím chlapem?" "Taky ... navíc tam budeš cizí pacientka, já budu Tvůj doktor a budu Ti dělat všechny ty vzrušující věci" "Takže chceš abych si reálně hrála na pacientku, abys Ty mi mohl dělat ty věci, který teda vůbec vzrušující nejsou. Teda aspoň pro mě. Vezmu si sukni a ... " No sukně teda v mých představách nebyla. "Spíš jsem myslel na nějaký sexy kalhoty" už jsem říkal co mi přišlo na mysl a ani se nepokoušel to zabalit do nějaký přijatelný formy. "Ale já nechodím ke gynekologovi v kalhotech. Chodím tam v sukni a jsem vždycky ráda, že se nemusím moc svlíkat a jsem ráda, když mám ty vzrušující věci za sebou a vypadnu" To "vzrušující" posměšně protáhla. "Chceš teda realitu nebo o co jde?" Začalo mi docházet, že mě nechce zesměšňovat, ale že neví co chci. "Chci spíš vidět jak se svlíkáš, abys byla nahá víc než v sukni a spíš si s Tebou chci hrát já" Vlastně mi možná šlo i o nějaké to ponížení před cizím člověkem, kterému budu jen tak přihlížet, ale to už jsem si raděj nechal pro sebe. Zamyslela se a vypadalo to, že se jí ulevilo "Tak jo" možná se i trochu usmála. Zajela mi rukou do kraťasů, co jsem nosil na spaní. "A si úchyl" řekla smířlivě a táhla mě do ložnice. "Včera a předevčírem se mi to líbilo nějak víc" řekla ráno když odcházela do práce a já se čím dál víc těšil na sobotu.


   Na monitoru v čekárně se objevila celá ordinaci a já tak měl před sebou pohled na všechno vybavení, které jsem zatím znal jen z fotek z WEBu. Klára seděla vedle stolu a povídala si cosi s "doktorem". Pár minut si povídali a občas něco rukama ukazovali. "Doktor" se pak zvedl, ukazoval Kláře injekční jehlu a ukázal i na kameru. Možná teda na mě. Klára se zasmála a kývla. Moc jsem to nechápal. Zase si pár chvil povídali. Pak se Klára zvedla, obešla křeslo k věšáku a pomalu, jakoby nesměle, se začala zouvat a svlíkat kalhoty. Stála tam k těch krásnejch nohavičkovejch kalhotkách, který mě vždycky byly schopný rozpálit. Popošla trochu blíž ke kameře a začala si obřadně svlékat i je. Položila je taky na věšák a už jen v krátkým triku, sotva nad pupík se vydala ke křeslu, která stálo uprostřed ordinace a hlavně, uprostřed monitoru, ze kterého jsem ani na vteřinku nespouštěl oči. Zkřížila si nohy a spíš se jen tak opřela o kraj křesla. Byl jsem si jistej, že protahuje moje vzrušení a že mě provokuje. "Doktor" se zvedl z křesla, postavil jsem vedle ní a ukázal na křeslo. Posunula se výš na křeslo a pravou nohu dala do kovové podnožky. Chytila se rukama za madla a zvedala druhou nohu. Mě se tak přímo uprostřed monitoru naskytl pohled na její úžasné závojíčky. Nemohl jsem přehlídnout, že se trochu rozestoupily. Možná ji ta situace taky trochu vzrušila, ale možná to bylo jen tou polohou. Každopádně moje vzrušení bylo silnější než maximální. "Doktor" si navlíknul rukavice a začal rozbalovat injekční stříkačku. Nasadil na ni jehlu a postavil se mezi Klářiny nohy. Místo toho nejzajímavějšího jsem viděl jen jeho záda. Moc jsem nechápal co se děje. Klára sebou najednou cukla a trochu se prohnula, ale zdálo se, že se při tom všem směje. Konečně jsem pochopil, co tam před chvíli domlouvali. Její hereckej výkon se moc nepovedl, ale i tak to ve mně probudilo novou vlnu vzrušení. "Doktor" položil stříkačku na vedlejší stolek a postavil se ke Klářu z druhé strany. Chvíli si něco povídali a pak se vydal ke dveřím. Ty se otevřely a "doktor" kolem mě prošel z ordinace na recepci. Seděl jsem v čekárně proti otevřeným dveřím a Klára teď ležela přímo proti mě. Na sobě měla jen to krátké tričko, co jsme vybrali a já tak měl pohled na kousek jejího plochého bříška a na její doširoka roztažené nohy a mezi nimi na její krásný, krásně vyholený, klín, který mě i po těch letech nepřestával vzrušovat. Podle toho, že její malé pysky lehce vykukovaly ven jsem znovu sám sebe přesvědčoval, že ji to určitě alespoň malinko vzrušuje, i když se tvářila neutrálně. Cítil jsem, jak se v dalších vlnách vzrušení začínám chvět. Nemohl jsem se dočkat až si s ní budu hrát já. "Doktor" stále něco dělal na recepci a já, když jsem se nabažil nahé Kláry v téhle potupné pozici, jsem si začal zkoumat stolek pod její nohou. Ležely na něm lesklé kovové nástroje, nějaké jehly a další věci. Moje vzrušení se stále pořád stupňovalo. Na druhé straně stál stolek s displejem. Asi ultrazvuk. V držáku vedle displeje bylo cosi podobné slabému vibrátoru s kabelem. Asi nějaká sonda. Přemýšlel jsem, k čemu to asi je. Myslel jsem že exploduju. Asi vyskočím a zamknu se s ní v ordinaci. To už se ale vracel "doktor" a já jen při zavírání dveří slyšel "tak se do toho dáme". S tím, jak jsem netušil, ale přesto si představoval, co se bude dít dál, se moje vzrušení stále stupňovalo. Jenže dveře se zas otevřely a "doktor" mi podával zabalená plastová zrcadla "pane kolego, musíte to dokončit vy, já musím běžet na sál" a zmizel ve dveřích vedle čekárny. Tak od té chvíle už jsem byl taky doktor. Vstoupil jsem do ordinace a zavřel za sebou dveře. Klára stále nehnutě ležela a já vůbec nevěděl, co si myslí. Chvíli jsem zápasil s tou divnou baterií u umývadla, ale nakonec se mi podařilo umýt si ruce. Rozbalil a navlíknul jsem si rukavici a dva prsty strčil do její krásné, a podle všeho docela vzrušené lasturky. Byla vlhká. Teď už jsem věděl, že vzrušená je. Zdálo se mi, že si trochu olízla vrchní ret a přivřela oči. Druhou rukou jsem ji trochu stisknul podbřišek, jak jsem se dozvěděl na internetu. Tvářila se překvapeně. Buď jsem byl totálně mimo nebo jsem to s tím studiem a profesionalitou přehnal. Pomalu jsem rozbalil zrcadla a pokusil jsem se na ně dát trochu gelu, něco skočilo Kláře na noze, ale nějak se mi to povedlo a já jsem se konečně dostal k tomu nejzajímavějšímu. Palcem a ukazováčkem jsem trochu roztáhl závojíčky a otevřel si tak její jeskyňku. Druhou rukou jsem do ní pomalu sunul zrcadla. Když se mi zdálo, že jsou dost hluboko, začal jsem je rozevírat. Hrozně sebou cukla, což mě trochu vyděsilo. "Bolí? Jsem nešika" začal jsem je pomalu vytahovat. "Pokračuj, to trochu bolí vždycky" řekla celkem mile. Pokračoval jsem, občas se trochu kroutila. Pak jsem si ze stolku vzal baterku a posvítil dovnitř. Viděl jsem krásně růžovej čípek, teda aspoň tak to psali u obrázku na internetu, kde jsem se na tohle trochu připravoval. Sice jsem jako "doktor" asi měl něco hledat, ale kvůli tomu jsme tu nebyli. Ten pohled ale katapultoval moje vzrušení do nových, neuvěřitelných výšin. Už jsem se dál neudržel, rychle jsem z ní plasťáky vytáhnul a rychle si rozepnul a stáhnul kalhoty. Vypadalo to, že se trochu usmála. Nevím jestli křeslo bylo polohovatelné, ale jeho výška byla ideální, takže v mžiku jsem ho prudce vrazil do Kláry. Asi jsem byl vzrušený až příliš, protože vyjekla a trochu sebou cukla. Nebyla to teď ale moje žena ale moje pacienta, se kterou jsem si, v zájmu jejího zdraví, samozřejmě, mohl dělat co jsem chtěl. Jen dál pololežela a nechala mě užívat si. I když měla všude spoustu gelu z mých "vyšetření" bál jsem se, abych to neuspěchal moc a tak jsem trochu zvolnil. Vlastně hned jak jsem ubral začala přivírat oči a slastně vzdychat. Zpomalil jsem tedy ještě, ale to se jí asi nelíbilo. Vyndala nohu z toho kovového háku, dala mi ji za záda a přitáhla mě tak víc k sobě. Zase jsem tedy přidal a začal pořádně přirážet. Trochu zvedla hlavu a dívala se do stropu. Podíval jsem se nahoru a v zrcadlech na stropě viděl její hlavu. Nebylo pochyb kam koukala ona. Podíval jsem se dolů a tak jako ona jsem se fascinovaně díval, jak můj penis, myslím, že výrazně tvrdší než jindy, mizí v její gelem a vzrušením mokré kundičce. Teď už se držela za madla na tom křesle a absolutně se přestala ovládat. Papír, který byl pod ní, už byl dávno propocený a roztrhaný, lepila se ke kožence křesla a stejně se snažila divoce přirážet. Nikdy jsem ji nezažil takhle rozjetou. Okna byla zavřená, dveře čalouněný, ale stejně jsem si nedělal iluze, že někdo v týhle ulici je na pochybách, co se tu právě děje. Měl jsem snahu oddalovat svůj orgasmus protože jsem byl na vrcholu blaha a chtěl si to užívat co možná nejdýl. Dohodli jsme se sice, že tu jsme kvůli mě, ale když jsem viděl, že se jí to líbí nechtěl jsem spěchat. Pořád hrozně vzdychala a byla krásně zpocená. Zase jsem trochu zpomalil. Ale zase mě nohou přitáhla k sobě. Tohle přece už nevydržím. Snažil jsem se vzdorovat, ale ona mi výrazně dávala najevo, že mám pokračovat. Najednou se začala chvět, trochu zaklonila hlavu a bylo vidět, jak křečovitě zaťala pěsti na madlech. Tenhle výraz jsem znal, ale nikdy ne v téhle poloze. Neměl jsem čas nad tím ale moc přemýšlet, protože přišel ten úžasný pocit vyvrcholení, kdy všechno kolem mě přestává existovat a kdy se bojím, abych Kláře nějak neublížil. Je to vždycky pár vteřin, kdy se přestanu ovládat a asi úplně nevidím, jestli ji neubližuju. Vždycky mi jen proběhne hlavou jak jsem rád, že antikoncepci vyřešila, a že můžu stříkat do ní kdy se mi zachce. Dokonce tvrdila, že se jí líbí když to po ní teče. Jestli to byla pravda, tak si to teď mohla užívat. Moje vyvrcholení se mi zdálo i o dost delší než jindy. Užíval jsem si to všechno a trochu to kazilo jen to, že se mi podlamovaly kolena. Takhle ve stoje to neděláme moc často, ale vždycky mám problém to ustát. Byl jsem nadšenej a unavenej.


   Nechal jsem ji ležet a pozoroval, jak rychle se zavřenýma očima oddechuje. Hlavu měla trochu na stranu a mně začínalo docházet, že těsně předtím, než jsem zavřel oči, jsem viděl hodně z toho, co by mohl být její orgasmus. Ale, jak vždycky říkala, musí být nahoře, aby mohla dělat to, co ji k tomu přivede, sama jak chce a hlavně jak rychle chce. Takže jsem se asi spletl. Pomalu jsem se začal strojit. Čekal jsem, že to nějak okomentuje a i když to vypadalo, že se jí to hodně líbilo, pořád jsem nevěděl, co bude dál. Najednou otevřela oči a vypadala polekaně. Asi si uvědomila v jaké je poloze a situaci. Ze stolku vedle si vzala papírovou utěrku a rychle vyskočila na zem. Trochu zavrávorala. Asi byla hodně unavená, i když, narozdíl ode mě, vlastně jen ležela. Pomohl jsem ji s oblékáním a pořád čekal co řekne. Sice se na mě občas usmála ale - kdo ví co se jí honilo hlavou. Sedla si na židli, aby se obula. Natáhla ruce ke mně, asi nemohla ani vstát. Chtěl jsem ji pomoct, ale místo toho mě přitáhla k sobě. "Zaprvý: mám strašnou žízeň, zveš mě na drink" šeptala mi do ucha a já byl stále zvědavější, co bude zadruhý. A bude nějaký zatřetí? "A zadruhý: Doufám, že je Ti jasný, že na lyže jedeme letos do Jizerek". Vyskočila ze židle, ještě jednou se upravila. Já byl nejšťastnější člověk na Zemi, i když dodnes nevím, jestli to ten její orgasmus byl nebo ne.


Povídka je smyšlená, stejně tak jako všechny postavy a události v ní. Jakákoli podobnost se skutečnými osobami nebo událostmi je čistě náhodná.

Diskuze k povídce

Zapoj se do diskuze k této povídce.

Pro možnost zapojit se do diskuze je nutné se přihlásit!

01.06.2018 21:52

Miliska (žena 45) píše:

dá se podobná "akce" realizovat u vás nebo musíme mít svého lékaře?

01.06.2018 22:16

Studio climed.cz reaguje:

Asi nerozumíme dotazu. Pokud chcete realizovat podobnou návštěvu jako je povídka Klára, pak si samozřejmě můžete přivést třetího nebo využít naší rezervaci typu VYŠETŘENÍ, kde si navolíte co a jak. Tím je také povídka inspirována. Nebo si můžete rezervovat pronájem ve dvou.

climed.cz

se nachází v širším centru
Jablonce nad Nisou

Kontakt

Email: climed@seznam.cz
Tel: (+420) 735 944 616

Odkazy
Mobirise
Google

Feedback

Vaše nápady nebo upozornění na chyby zasílejte prosím na naši emailovou adresu.